Evropský soud: Portál nese zodpovědnost za komentáře pod články

law

Diskuze na zpravodajských portálech jsou problematickým místem. Na jednu stranu zvyšují čtenost serveru a tím i zisk z reklamy, na druhou stranu hrozí, že se zvrhnou ve vlnu urážek a napadání. O takovém případu rozhodoval Evropský soud pro lidská práva. Nečekaně vyřkl, že za hanlivé příspěvky nese zodpovědnost samotný portál.

Foto: ilustrační. Zdroj: Profimedia.cz

Případ má kořeny v roce 2006, kdy server Delfi, jeden z nejčtenějších estonských zpravodajských portálů, vydal článek o podílu lodní společnosti Saaremaa na zmaření plánu vybudovat silnice přes zamrzlé moře mezi pevninou a několika ostrovy. Po publikování se pod článkem strhla smršť komentářů, z nichž některé obsahovaly hanlivé a výhružné texty vůči majoritnímu vlastníkovi firmy. Ten následně portál zažaloval.

Delfi zavedl dva způsoby, jakými bylo možné komentáře s nevhodným obsahem odstranit, estonské soudy je ale nepovažovaly za dostatečné. Čtenáři mohli nevhodný příspěvek nahlásit, na základě čehož jej portál stáhnul. Komentáře obsahující vybraná nevhodná slovní spojení byly smazávány automaticky.

Estonské soudy shledaly, že ač článek samotný byl vyvážený a objektivní, komentáře měly vulgární až ponižující povahu. Vzhledem k tomu, že pojednával o tématu veřejného zájmu, resp. o krocích lodní společnosti, které negativně ovlivnily velké množství lidí, měl si být portál vědomý existence nadprůměrného rizika, že kritické komentáře čtenářů budou přesahovat hranici přípustnosti, a mohl jim preventivně zabránit. Udělily proto serveru pokutu v přepočtu ve výši asi 8 800 Kč.

Delfi nebyl „pasivním nositelem informací“

Delfi se následně odvolal k Evropskému soudu pro lidská práva s poukazem na to, že byla porušena jeho svoboda projevu a práva sdělovat informace. Zdůraznil, že povinnost preventivně kontrolovat obsah příspěvků zveřejněných třetími osobami nemá ve vnitrostátním právu žádnou oporu.

Portál argumentoval také evropskou směrnicí o elektronickém obchodu (2000/31/ES). Ta zbavuje zprostředkovatelské servery, které sehrávají pouze pasivní roli nositelů informací, zodpovědnosti za obsah sdělení třetích stran za předpokladu, že rychle hanlivý komentář odstraní.

Podle soudu portál ale nesloužil jako pouhý poskytovatel internetové služby a jeho role nebyla čistě technická, pasivní a neutrální, jak tvrdil, ale naopak měl kontrolu nad publikací komentářů. Jejich autoři již neměli možnost své texty později upravit či smazat a portál navíc sám k vkládání příspěvků za články čtenáře vybízel.

„Považovat server Delfi právně zodpovědným za příspěvky komentujících bylo proto praktické a rozumné, jelikož portál získával komerční benefity díky vkládání komentářů,“ vyjádřil se také soud ve Štrasburku.

Je možné se soudit s anonymy?

„Majitel lodní společnosti by se v principu mohl pokusit soudit se samotnými autory hanlivých komentářů. Avšak zjistit jejich identitu by bylo extrémně náročné, jelikož čtenářům bylo umožněno vkládat komentáře, aniž by se registrovali, a proto bylo mnoho komentářů umístěno anonymně,“ vysvětlil v tiskové zprávě evropský soud, proč dal za pravdu estonské justici. I malá výše pokuty hrála v rozhodnutí evropského soudu roli.

Rozhodnutí vyvolalo značné kontroverze.  Není nicméně definitivní. Portál Delfi může podat žádost o postoupení věci velkému senátu Evropského soudu pro lidská práva. Pokud rozsudek potvrdí, může to znamenat přelom pro způsob fungování internetových diskuzí na zpravodajských serverech.

Soudy rozhodovaly o internetových komentářích i v Česku. Justice se zabývala stížností realitní kanceláře Prolux Consulting na poškození jejího dobrého jména v diskuzi pod články. V březnu 2011 Vrchní soud v Praze rozhodl, že provozovatel serveru Měšec.cz nemusí mazat diskusní vlákno, ve kterém někteří čtenáři ostře kritizovali obchodní praktiky zmíněné firmy. Portál musel pouze smazat vulgární výrazy. Nejvyšší soud následně odmítl odvolání kanceláře a tím definitivně verdikt potvrdil.

Marie Bydžovská
autorka je novinářka, zabývá se ekonomikou

Čtěte také

medialni_analyza
Blog

Když čísla nestačí: proč je kvalitativní mediální analýza klíčová

Mediální analýzy hrají klíčovou roli v pochopení reputace značek i efektivity jejich komunikačních kampaní. Ne všechny analýzy jsou ale stejně hodnotné. Existuje zásadní rozdíl mezi čistě kvantitativním přístupem, který se zaměřuje na čísla, a kvalitativní analýzou, která přináší hlubší kontext, interpretaci a také strategická doporučení.

BLOG myty o monitoringu medii
Blog

10 nejčastějších mýtů o monitoringu médií

Monitoring médií je dnes klíčovým nástrojem pro firmy i instituce, které chtějí efektivně řídit svou reputaci a mít přehled o tom, co se o nich říká v online médiích, tisku i na sociálních sítích. Přesto kolem mediálního monitoringu stále panuje řada mýtů – od jeho ceny až po reálný přínos pro PR a marketing. V tomto článku proto vysvětlujeme, jak monitoring médií skutečně funguje, proč je důležitý a které nejčastější omyly mohou vést ke špatným rozhodnutím.

AI funkce v aplikaci NewtonOne
Blog

AI funkce v NewtonOne: chytřejší monitoring médií od analýzy po reporting

PR specialisté dnes potřebují rychle rozpoznat důležité mediální výstupy, vyhodnotit jejich význam a připravit přehledné reporty. AI v platformě NewtonOne pomáhá automatizovat monitoring médií, analýzu obsahu i reporting. Není jen samostatnou funkcí, ale podporuje práci napříč celou aplikací a šetří čas při každodenní práci.

telefon kresba

Jdeme na to!